Historie obce
Malá Štáhle byla založena okolo roku 1540 Josefem Pňovským na Sovinci - patřila tedy jako Velká Štáhle k panství sovineckému. Osídlenci přicházeli většinou ze severních Čech, pak ze Slezska a něco také z jižních částí našeho okresu. Byl tudíž mezi osídlenci zastoupen i živel český, který však v pozdějších pohromách a v německém živlu zanikl. Za třicetileté války odešlo mnoho obyvatel z důvodů náboženských do sousedního Slezska.
Mírem vestfálským neskončila válka pro zdejší kraj. Ještě v letech 1649 - 1652 procházela tudy vojska, která drancovala a ochuzovala obyvatelstvo. Mnohé vesnice - mezi nimi i Malá Štáhle - byly zcela vylidněny a trpěly nedostatkem i nemocemi. Teprve roku 1653 prošel zdejším krajem poslední oddíl švédských vojsk.
Jen pomalu se vesnice zotavovala. A sotva se zotavila, přišel v letech 1661 - 1663 zhoubný mor a pak hrozný hlad. Obyvatelstvo nemělo ani dostatek otrub na zápražky na polévky, tím méně na chléb. Živelní pohromy a časná zima dokonaly zkázu. Obyvatel zůstalo ve vesnici poskrovnu.
Teprve později přicházejí léta poklidu a ozdravení Malé Štáhle. Dík dlouhému pokoji vesnice roste a obyvatelstvo se přibližuje i jakémusi blahobytu. Proto roku 1759 může dáti dědičný rychtář postaviti kapli - zasvěcenou 14 Pomocníkům (dnes s obrazem křtu Krista Pána). Kaple byla postavena z dobrého staviva. Ještě dnes - co venkovský kostelík - vévodí vesnici.
V kostelíku zachovala se lidová malba na skle - 13 obrázků křížové cesty, z nichž jeden jest prasklý.Škola v Malé Štáhli je mladá. Do roku 1873 docházel sem vyučovat učitel z Dolní Moravice (v některých letech také z Velké Štáhle). Teprve toho roku stává se samostatnou jednotřídní školou. Do roku 1880 byla umístěna v různých soukromých staveních. V letech 1879 - 1880 byla postavena nynější školní budova, která zcela vyhovovala svému poslání.Vesnice byla výlučně zemědělská. Za neúrodných let obyvatelstvo trpělo hladem a různými nemocemi.V roce 1865 bylo postaveno bělidlo na přízi, které bylo stále rozšiřováno, až vzniklo bělidlo a barvírna. V důsledku toho chudší obyvatelé nalezli zde trvalé zaměstnání a jejich blahobyt se velmi zvedl. Zvelebení bělidla 1919; 1928 kupuje Machold.
Roku 1879 byl starý most přes Moravici stržen a nový most místními občany postaven. Železobetonový most na státní silnici přes Moravici byl pak zřízen r. 1924. Další léta ubíhala v poklidu, až r. 1914 přišla první světová válka. Vesnice ji přečkala v celkovém klidu. Zřejmě její těžkosti však doléhaly na lid stejně jako v jiných krajích. Státním převratem bylo zdejší obyvatelstvo překvapeno. Nejdříve doufalo, že pohraniční oblasti (Sudety) budou přivtěleny k nově se rodící republice rakouské. Nestalo se tak a obyvatelstvo jen těžce smířilo (z pouhé nenávisti) s faktem, že se stává součástí mladého, ale životného, Československa. A opět léta ubíhala v poklidu. Občas bylo obyvatelstvo tiskem vedeno k zápornému postoji, ba, až k nenávisti vůči Československé republice. Dá se zjistit jen málo případů, kdy bychom mohli mluvit u tehdejšího obyvatelstva o kladném poměru k našemu státu - ač celkem nepřízeň státu vůči obyvatelstvu nikdy by se nedala zjistiti. Snad špatně řešené sociální otázky prohlubovaly propast mezi námi a zdejším živlem. Tento rozpor vyvrcholil (též v důsledku lživé agitace ze sousedního Německa) roku 1938.
Rozpory se stupňovaly - jejich ohlas ve vesnici byl stále větší a větší. Po Mnichově - 8. října 1938 - byla Malá Štáhle obsazena hitlerovským okupanty. Lid zaplatil za přivtělení obce k Německu těžkou daní. Válka si vyžádala příliš velkých obětí. Lid trpěl pro pomyslné ideje, aby si kapitalističtí držitelé trustů a různých společností naplnili kapsy. Přitom takřka všichni - až na nepatrné výjimky, stáli za Hitlerem, schvalovali jeho zločiny a jeho zločinné příkazy s radostí plnili: vždyť přece byli "vyšší rasa." Dne 6. Května 1945 byla obec osvobozena od nacistické nadvlády Rudou armádou. Od února do konce roku 1946 bylo z obce odsunuto na 200 němců, zůstaly pouze 3 německé rodiny: Josef Gross s manželkou Hedvikou, Marie Jilgová se synem Güntherem, Jan Schittenhelm s manželkou Hedvikou, Emílie Bauerová se synem Güntherem a matkou Aloisií Schoberovou.
První český osídlenec byl Pavel Kročil s manželkou Marií a dětmi Annou a Marií, osadil zdejší mlýn. Během roku 1946 přišli pak další osídlenci: Slováci reemigranti z Rumunska: Jan Folvarský, Štefan Krupa, Martin Pašák, Martin Krupa, Munka, Ondrušík. Pak Slováci ze Slovenska a Češi: Josef Sitora, Baltazar Šamaj, Chvastek, Mlynár, Mareš, Mahdalík, Skopalík, Kadura.
Byla opravena budova školy a od 1. září 1946 se zde začalo vyučovat s malou přestávkou od 10.05.1948 do konce školního roku 1947/48 kdy děti navštěvovaly školu ve Velké Štáhli.
V roce 1948 také došlo k likvidaci ,,Barvírny a bělidla“. Ta byla oficiálně ukončena k 1. Lednu 1949. Stroje byly odvezeny do Oskavy. Objekty zabralo Lnářské družstvo okresu Rýmařov. Nastěhovalo sem tírenské stroje z Velké Štáhle a Nové Vsi a od března se začalo s výrobou. V roce 1950 se v tírně staví nová provozovna, kotelna a nový transformátor s novou el. sítí.
Od roku 1950 do podzimu1951 je vystavěno 5 dvojdomků tzv. ,,Kolonka“ pro zaměstnance tírny. V roce 1952 byla ve správní budově tírny zřízena závodní kuchyně a kanceláře.
V Květnu roku 1954 přichází tak prudký déšť, že voda stékající po polích za činžovními domy vyplavila zasazené brambory a odnesla je až do potoka, takže bylo nutno některá místa v poli znovu osázet. V Roce 1958 bylo zbudováno před továrnou velké parkoviště a zároveň je zbudováno stohoviště za továrnou.
Od 1. Dubna 1958 přechází tírna pod Českomoravský len n.p. Humpolec – zkrátka jmenovaný ,,Čemolen“.
Při květnové průtrži mračen v roce 1962 nestačil místní potůček pojmout příval vody a tato se rozlila po celé šíři přilehlé louky, naštěstí však nezpůsobila žádné větší škody, jen maličko porušila cestu táhnoucí se kolem potůčku.
Dne 12. Května 1963 vznikla mezi Václavovem a M. Štáhlí obrovská průtrž mračen. V několika minutách nejen že se naplnil potůček, ale celé údolí se naplnilo vodou takže prudký proud, který před domy č. 35 a 36 dosáhl šíře asi 50 m a hloubky více než 1 m odnášel vše, co měl v cestě: prsť z polí, dříví dokonce i dosti velké balvany. Do toho přišlo i velké krupobití. Most před továrnou nestačil tak velké množství vody pojmout, voda se převalila přes něj a přímo vrazila na dveře tovární vrátnice. Když asi po více než jedné hodině voda opadla, bylo na nádvoří továrny asi 1/2m. vysoko krup. Voda také strhla kus cesty vedoucí kolem potůčku v délce asi 50m.
Ke dni 1. Září 1966 byla v obci kvůli malému počtu žáků zrušena místní škola.Od Listopadu je v továrně zaveden třísměnný provoz. V druhé polovině prosince intenzivně sněží několik dní, fouká silný vítr, tvoří se velké závěje. Veškeré cesty a silnice se stávají nesjízdnými.
Dne 14.6.1967 Přišel tak silný mráz, že namrzly brambory a mnoho květin v zahradách.
V roce 1968 se začalo s výstavbou družstevního domu o 12 bytových jednotkách č.44 a 45 hrubá stavba byla dokončena až po střechu, přes zimu byl dům přikryt velkými stohovými plachtami.
V Roce 1969 je na družstevním domě dokončena střecha.
V Roce 1971 byla dokončena výstavba družstevního domu. První nájemníci se sem stěhují až v březnu 1972.
V roce 1991 zřízen první obecní úřad v prostorách závodu Čemolen. Po uvolnění bytu v domě č. 35 se obecní úřad přestěhoval do těchto prostor.
V roce 1993 byl naprostý nedostatek srážek, který byl ještě rozložen tak, že celý měsíc v naší oblasti nezapršelo.
V roce 1996 byla mimořádně mrazivá zima teploty okolo –20 až -25°C nebyly vyjímkou, navíc v únoru napadlo velké množství sněhu. Vánoce ovšem byly jarní. Také léto bylo poměrně chladné.
V roce 1997 opět udeřily silné mrazy a velké přívaly sněhu, které způsobily značné škody ne lesních porostech.
V roce 1998 začala vrcholit kritická situace v závodě Lenas A.S. (bývaly Čemolen) mnozí pracovníci byli propuštěni.
V roce 1999 bylo zrekonstruováno místní hřiště pod hospodou na kterém se začaly konat pravidelné turnaje v nohejbale o pohár starosty obce. Byl také zpracován a schválen znak obce. Léto bylo opět velmi suché a skoro beze srážek.
V roce 2000 bylo opět velké množství sněhu, několikadenní sněžení a silný vítr nadělilo bezmála 1/2 m. sněhu, kuriozitou bylo, že jsme se dočkali první bouřky a to v lednu, po té se opět přehnala silná sněhová vánice. 21. Března se prudce a rychlé tání sněhu opět zvedlo hladinu řeky Moravice. Po dvou dnech se řeka opět vrátila do svého koryta. Závod Lenas omezil provoz už pouze na jednosměnný.
V roce 2001 byl postaven nový kříž u kostelíku, jelikož původní byl již značně poničen, zjistilo se že na původním kříži byl vytesán datum 1923. Koncem měsíce října byla zahájena výstavba vodovodního řádu.Vodovodní řád byl dokončen v roce 2004.
V roce 2005 byl kostelík osazen zvukovými hodinami, také bylo zahájeno zřízení nové přípojky k silnici I/11, která byla dokončena v roce 2006.
Z Kroniky obce převzal a zpracoval Michal Bauer
