Jak je to s názvem Malé Štáhle
Věru očekávat, že dospějeme k moudrému a zcela jednoznačnému závěru je poněkud iluzorní, ale na druhé straně by bylo chybou nepokusit se o pravděpodobné vysvětlení. Začněme nejdříve dochovanými názvy obce, kterých je tolik, že se z toho točí hlava, a to již nepátráme po starším vysazení Malé Štáhle neznámého jména (možná stejného nebo podobného, viz Stalsdorf ?) z konce 13. století poblíž zbytku nedaleké tvrze Walhübel u moravického brodu. Dnešní obec se připomíná u říšské silnice v 16. století, ale je zcela jistě starší. V letech 1542-45 se mluví nejprve o pusté vsi Nová Sstahle (ss se čte v spřežkovém pravopise jako š) a její zničení asi zavinilo jako u ostatních sídel Rýmařovska (Šternberska a Bruntálska) srpnové tažení uherských oddílů Matyáše Korvína na Nisko roku 1474, z něhož se třeba Břidličná (Frýdlant nad Moravicí) vzpamatovala až po stu letech. 1547 byla ves znovu osazena již jako Malá Štáhle a v témže roce se objevil i německý ekvivalent Klein Stohel. 1568 se změní rod ženský na mužský a píše se o Malém Štáhli. 1576 se vrací starší název Nová Štáhle.
Německý název Klein Stohl (Klein-Stohl, Kleinstohl) pak zůstává stabilní v letech 1574-1945, jen 1600-10 se střídá s Klein Staehl, 1608-15 Klein Stoll (štola či štóla!) a 1619 se nakrátko objeví též Klein Stogl. České varianty názvu nastupují až v 19. století. U heraldika Wolneho jednou nalezneme ves Štohly, 1846-80 zase Malou Stohli či dvě středověké Štohle. 1850 a 1893 se zas líbila Malá Štola a 1893 najdeme i množné číslo Malé Štahle, ale i Štáhli Malou. Přičemž Malá Stáhle s Malou Štolou to vydržely až do roku 1918. Nesmíme zapomenout ani na latinský název z roku 1771, který zněl Parvo Stohla, přičemž parvus znamená malý, drobný. Všem předbíhá název Štáhle bez rozlišení na Malou a Velkou, zdá se však, že se jedná o Velkou. Že je Malá Štáhle též mladší může svědčit starší název Nová Štáhle, avšak může být též obnovenou „Starou“(?) Štáhlí. Název Malá je evidentní, porovnáme-li velikost s Velkou Štáhlí. Nebo snad byly dokonce tři Štáhle, Malá, Velká a Nová ? No, to se pěkně zaplétáme.
Nyní se vraťme k vzniku názvu. Nejlépe bude, vyjdeme-li z Pinkavy (1922), který se zcela logicky domnívá, že název vznikl z hornické štoly (Stollen, stněm. Stohlen), tedy vodorovná či šikmá důlní chodba, horizontální vstup se nazývá šachta (Schacht, Schächte). Konečně zde žijeme ve staré důlní oblasti železných, barevných i drahých kovů, staré doly jsou nadohled a nebylo by vůbec divné, pokud bychom vsadili na uvedenou dedukci. Můžeme se ovšem marně přít zda názvy Malá Štáhle – Klein Stohl vychází z české štoly nebo německé Stollen.
Mimoto se roku 1365 vyskytuje v Uničově bohatý měšťan Stohler, který měl též dvůr na sovineckém panství v Dolní Dlouhé Loučce, a jeho jméno může odrážet jeho původ ze Štáhle. 1377 vystupuje v listině pro Opavsko, kam ještě tehdy patřila oblast za Moravicí, Otík "mit dem Stoll." Snad ještě připustit další dedukci, a vůbec ne ledajakou, německy se totiž nazývá ocel Stahl (čti štál, v míst. nářečí štól). Zbývají však i další málo pravděpodobné možnosti. Vedle štoly kovkopů existuje i název specifického pečiva štóla (něm. Stolle, Stollen), který známe též jako biskupský chlebíček nebo srnčí hřbet, který se peče chodbovité plechové formě. Kromě toho se užívá německého názvu Stolle i pro housku, podlouhlý chléb, vánočku pletenou i nepletenou či pečivo zvané šiška ad. Známe ovšem i kněžskou štólu (z latinského stola), tj. na konci zdobený pás látky, jež nosí kněz v ornátu kolem krku. Ejhle další možnost z oblasti katolického ritu! Ba dokonce v českém názvu Stohle slyšíme český stoh (něm. Stapel). A aby toho nebylo málo v úvahu připadá i německé Stall – stáj.
Pokud bych směl diskusi o původu názvu Malé Štáhle nějak uzavřít, osobně bych dal přednost spíše hornickému dílu, tj. historiku a etnografu Pinkavovi, snad ani ocel bych úplně nevyloučil, nikoli pečivu, lidové Šťáhli, stáji nebo místu našich dětských her úspěšných pouze bez použití zápalek. Sázím tedy na původ názvu Štáhle z hornické štoly.
Mgr. Jiří Karel, Muzeum Rýmařov
